Je pro mé stromy dostatek deště?

Ráno se díváte z okna. Ulice se stále třpytí, záhony vypadají tmavé a vlhké. V zahradě stojí váš mladý javor ztepilý a vy si říkáte: „Dnes ho nemusím zalévat.“ Tato intuice je pochopitelná, ale často se mýlí.

Dva faktory brání tomu, aby se dešťová voda dostala ke stromu, jak očekáváme: 

• Suchá půda špatně absorbuje vodu: Když prší na suchou nebo zhutněnou půdu, jen malá část se vsakuje hlouběji do země. Zbytek stéká z povrchu nebo se odpařuje.
• Deštníkový efekt koruny stromu: Hustá koruna vzrostlého stromu dokáže odklonit značnou část dešťové vody. Ta pak stéká na zem mimo oblast kmene. 
  

Srážky automaticky neznamenají, že má váš strom v kořenové zóně dostatek vody. Mnohem důležitější je, zda se do kořenové zóny stromu skutečně dostane dostatek vody. 

Kdy je potřeba zalévat i přes déšť?

Odpověď do značné míry závisí na tom, zda máte co do činění se vzrostlým nebo mladým stromem a na tom, kolik srážek skutečně napršelo.
Vzrostlé stromy s hlubokým a rozsáhlým kořenovým systémem lépe snášejí mírná období sucha. Jejich kořeny se mohou dostat k vrstvám vody uloženým hlouběji v půdě. Nicméně i ony trpí delšími obdobími sucha a potřebují oporu.

Mladé stromy Rostliny, které se obvykle pěstují do 3–5 let od výsadby, si však ještě nevyvinuly silný kořenový systém. Jejich kořenový prostor je malý a jejich pufrovací kapacita je nízká. I krátké období sucha se pro ně může stát problémem.

Zde je přehled různých typů deště a toho, zda stromy stále potřebují zalévat:

Kolik deště strom skutečně potřebuje?

Meteorologové měří srážky v milimetrech, ale co to znamená pro vaši zahradu? 1 mm srážek znamená 1 litr na m², měřeno na rovném povrchu bez odtoku nebo odpařování.
Nově vysazený stromek potřebuje během fáze růstu (duben až září) zhruba 75–100 litrů vody týdně. Při zavlažovací ploše přibližně 1 m² kolem kmene to odpovídá 75–100 mm srážek, které se skutečně vsáknou.

Krátká přeháňka s 3 mm srážek přinese na tento metr čtvereční pouze 3 litry. To není ani desetina týdenní potřeby. A tento déšť musí stále překonat vliv korun stromů na jejich růst, odpor země a odpařování.

Zde je příklad:
Týdenní potřeba pro mladý stromek: cca 80 litrů
Srážky tento týden: 12 mm
Z toho skutečně k dispozici (přibližně 50 % po doplnění a vypuštění): ~6 litrů
Deficit: ~74 litrů – strom nutně potřebuje oporu.

Přesný odhad srážek: Jak měříte dešťovou vodu na zahradě?

Existují tři běžné metody pro odhad skutečného množství srážek ve vaší zahradě. Liší se významně v přesnosti a náročnosti.

1. Test s rýčem: Vykopejte půdu do hloubky 10–15 cm a rukou ji ohmatejte: Je půda stále suchá a drobivá? Pak voda nepronikla dostatečně hluboko. Rychlé a intuitivní, ale nepřesné.

2. Aplikace pro počasí a dešťový radar: Aplikace zobrazují naměřená data z nejbližší meteorologické stanice, která je často vzdálená několik kilometrů. Nezohledňují místní mikroklima a stín od budov a korun stromů.
Toto řešení je také rychlé a intuitivní, ale nepřesné.

3. Vlastní srážkoměr: Jednoduchá odměrka nebo srážkoměr umístěný na zahradě na otevřeném prostranství vám ukáže přesné množství srážek, které spadlo, s přesností na milimetr. Odměrka by měla být umístěna na otevřeném, nekrytém místě na zahradě, ideálně na úrovni trávníku nebo těsně nad ním. Po každém dešti si můžete zaznamenat naměřenou hodnotu a porovnat ji s týdenní potřebou vody vašeho stromu. Pokud je nedostatek vody příliš velký, můžete strom zalít.

Správné zalévání stromů: Pomalu a důkladně, nikoli povrchně

V ideálním případě jsou stromy nalévá se pomalu a hluboceMalé množství vody často zůstává v horních několika centimetrech půdy a rychle se odpařuje. Hlubší kořeny se často nedostanou.

Nejdůležitější je pomalé uvolňování vody: Pokud budete vodu jednoduše zalévat konví, riskujete, že voda stéká z povrchu dříve, než se stihne vsáknout, zejména v udusané nebo suché půdě.

Přesně k tomu se to hodí. zavlažovací vaky Obzvláště dobré: Uvolňují vodu po kapkách do půdy po dobu několika hodin. Díky tomu se do kořenové zóny dostane podstatně více vody, místo aby stékala z povrchu. Stačí ji jednou naplnit, připevnit ke kmeni a voda bude kapat do kořenové zóny stromu.

Interakce vody a půdy

Množství vody, které se dostane ke stromu, také silně závisí na půdě. Kypřivá, živá půda pomáhá lépe absorbovat vodu a udržovat ji déle dostupnou. Zároveň aktivní půdní život podporuje přísun živin ke kořenům.

Proto je vhodné považovat vodu a půdu za systém. V tomto článku se o tom dozvíte více. Interakce vody, půdy a živin. 

Sbírejte dešťovou vodu

Sběr dešťové vody výrazně usnadňuje překlenutí období sucha. Sudy na dešťovou vodu, cisterny nebo jiné systémy pro skladování pomáhají zachycovat srážky a později je využívat k cílenému zavlažování. Další výhodou je, že dešťová voda má obvykle nižší obsah vápníku než voda z kohoutku a sleduje přirozený koloběh vody. Zároveň se šetří cenná pitná voda.

Více informací naleznete v článku. Využití dešťové vody pro stromy: Proč se počítá každá kapka.

Závěr a kontrolní seznam: Zalévání stromů po dešti

Zda je srážek dostatečných, závisí na faktorech, které nelze posoudit pouhým okem: množství srážek, intenzita srážek, typ půdy, objem koruny a stáří vašeho stromu. Nejjednodušší řešení: měřit místo hádání.

Kontrolní seznam pro kontrolu, zda je dešťová voda dostatečná

• Všimněte si koruny: Chránila koruna stromu před deštěm? Zejména u hustých korun by se na spodní stranu stromu neměla dostat téměř žádná voda.
• Zkontrolujte množství srážek: Odečti srážkoměr. Kolik milimetrů ve skutečnosti spadlo?
• Posouzení typu deště: Byl to krátký, silný liják (odtok), nebo dlouhé, vytrvalé mrholení (průsak)?
• Pro mladé stromky: Méně než 10–15 mm efektivních srážek? Pak dnes znovu zalijte – alespoň 30–50 litrů přímo u paty stromu.
• Zkouška rýčem jako potvrzení: Vykopejte do hloubky 10 cm a prohmatejte půdu. Je stále suchá a drobivá? Pak strom potřebuje další vodu.